Po půlroce rozšířil registr finančních poradců díky vstupu OVB „záběr” na téměř 10 000 lidí. Jak vidí možnosti i další rozvoj výkonný ředitel CRIF – Czech Credit Bureau Petr Kučera?

Už je v registru pět velkých poradenských sítí a z těch největších chybí jen ZFP Akademie? Jednáte i s dalšími?
Samozřejmě, že další přístupová jednání průběžně probíhají, a to nejenom s makléřskými sítěmi, ale i s významnými pojišťovnami a bankami, které využívají služeb externích sítí nebo spravují své sítě interní.

Vstup do registru znamená i určité technické nároky na jeho členy, proto přístupová jednání neprobíhají někdy tak rychle, jak by si někteří přistupující členové přáli. Skupina zakládajících členů se však už začíná rozšiřovat o následovníky a tempo bude určitě s časem narůstat.

Využívají účastníci všechny možnosti registru, anebo se dotazují jen na nové adepty či nastupující poradce?
Členové ELIXIRu využívají data dostupná v registru v plné šíři. A to jak data o jednotlivých poradcích a jejich profesní historii, tak i komplexní data o poradenských sítích, která lze také v rámci uživatelského přístupu získat. Členové díky analytickým údajům dostupným v registru získávají informace o aktuálním stavu trhu a jsou tak schopni lépe pracovat s trendy trhu v oblasti fungování externích poradenských sítí.

Registr je od samého počátku budovaný jako komplexní nástroj pro profesionální řízení obchodních sítí.

Co vím, tak většina členských firem zavázala své spolupracovníky, že do registru „musí”, nebo to tak není?
Záleží na individuálním rozhodnutí každého člena ELIXIRu, jak souhlasy od svých obchodních partnerů získává. Podle našich informací však členové registru postupují eticky a spíše sází na vysvětlování principů registru a na profesionální zájem poradců aktivně si budovat svou pozitivní profesní historii. I moji kolegové jsou přistupujícím členům plně k dispozici pro prezentace výhod registru jak top managementu, tak i finančním poradcům.

Být členem registru a poskytovat profesní data o své poradenské síti znamená zvyšovat transparentnost trhu. Mohou se vyskytnout (a v praxi takoví samozřejmě jsou) jednotliví finanční poradci, kterým princip otevřenosti a samoregulace není vlastní. Následně má ale také poradenská síť, ale i pojišťovna nebo banka možnost posoudit, jestli chce raději spolupracovat s poradci, kteří se otevřeně hlásí k transparentnosti a etice podnikání, nebo nikoliv.

Slyšel jsem o jednom riziku, že do oboru chtějí vstupovat lidé, kteří mají značné dluhy a chtějí si „rychle vydělat” – můžete je „proklepnout”?
Toto je samozřejmě jeden ze scénářů, proti kterým má registr dlouhodobě působit. Samotná data dostupná v registru finančních poradců ELIXIR jsou založena na informacích, které dostaneme od členů registru. Všichni poradci, jejichž data jsou v registru, musí udělit souhlas nejdříve ke vkládání dat o sobě do registru, a následně i „nové” společnosti, u které by se ucházeli o spolupráci při přestupu do jiné sítě. Prohřešky proti pravidlům v oblasti zprostředkování tak budou v ELIXIRu podchyceny.

Jestli míříte i na jiné dluhy, například splátky úvěrů u finančních institucí, pak bych poradenským sítím doporučoval nechat své přijímané poradce prokázat se svou úvěrovou historií výpisem z našich úvěrových registrů. Pokud se jedná o závazky vzniklé mimo finanční sektor, již nyní mohou naši členové v rámci doplňkových služeb efektivně rozšířit analýzu subjektu i o data z portálu Cribis.cz poskytující data z dalších 25 otevřených informačních zdrojů včetně celé řady dlužnických databází.

Umíte kombinovat data z bankovního i nebankovního registru, nemůžete zkombinovat i víc údajů pro dotazy o poradcích (třeba o jejich osobních defaultech)?
Bankovní a Nebankovní registr klientských informací (BRKI a NRKI) jsou samostatné databáze, do nichž mohou nahlížet jen finanční instituce v roli věřitele, které do nich vkládají data o svých klientech. Jak jsem vysvětloval výše, kvůli základnímu principu reciprocity se k datům z úvěrových registrů nemohou dostat poradenské společnosti přímo, ale pouze prostřednictvím svých poradců, anebo dokonce prostřednictvím klientů, kterým sjednávají finanční produkty.

Za několik týdnů však spouštíme zajímavý projekt online přístupu do úvěrových registrů, kterým si budou moci žadatelé získávat rychle a komfortně, takzvaně ze svého obýváku, výpis o sobě z registrů na portálu www.kolikmam.cz

Pojišťovny zatím váhají, ale prý používají váš již zmíněný produkt Cribis?
Jak už jsem zmínil, přístupová jednání k ELIXIRu vedeme i s pojišťovnami a s některými jsme již ve finální fázi jednání. Rozjezd každého podobného typu multi-sektorového registru je dlouhodobá záležitost, takže zatím si určitě žádná kategorická hodnocení nezasloužíme. I bankovní úvěrový registr se naplno rozjel až po 2-3 startovacích letech. Jsem přesvědčen, že již během tohoto roku budou uzavřeny smlouvy s prvními pojišťovnami.

A velká část pojišťoven již nyní využívá data z portálu Cribis, který přestavuje komplexní aplikaci obchodních informací o firmách a podnikatelích. V rámci portálu získávají úplný přehled ekonomických ukazatelů společností, dostupné jsou i vlastnické a organizační vazby, a to vše historicky až 20 let zpět. Pojistný sektor oceňuje na našem portálu především dostupnost dat, jejich komplexnost a přehledné zpracování.

Cribis je komplexní databáze, ale nedávno jste spustili prý aplikaci i na mobilní telefony?
Portál cribis.cz je vhodný nástroj pro minimalizaci obchodních rizik, ale je to opravdu nástroj spojený spíše s kancelářským využitím. Pro klienty, kteří potřebují využívat tento nástroj během svých jednání nebo kdekoli v terénu, jsme nedávno připravili i mobilní aplikaci Cribis Mobile, a to jak pro operační systém iOS, tak i Android.

Uživatelé tak mají možnost získat na svém chytrém telefonu okamžitý přehled o finančním zdraví dané společnosti, a to nejenom prostřednictvím mikroreportů, ale také ukazatele Semafor Cribis, který je zpracován jak pro danou společnost, tak i jako skupinový v případě, že společnost je začleněna do ekonomické skupiny.

Zdroj: Profi Poradenství & Finance, číslo 5, datum vydání 6. 5. 2013, rozhovor, strany 8 – 9